Šestým rokem jsem na MD, po občasném napití se večer před rokem a půl jsem se dopracovala skoro ke každodennímu pití-piva, vína to je jedno, hlavně že to něco je. Když vyrazím do hospody za známýma, většinou se opiju až hanba, neumím si říct dost, když zjistím, že se motám už moc, rychle odcházím domů abych vůbec došla. Nikdy nepiju přes den, kvůli dětem, v momentě kdy usnou otvírám lahev.
Vydržím maximálně 3-5 dní bez alkoholu, ale myslím na něj i několikrát denně. Stydím se za to, nechce se mi o tom povídat nějakému doktorovi, nechci jít do léčebny, tchyně se kterou žijeme ve společném baráku by to vykecala každýmu...
Nejdřív jsem pila abych zahnala splín, teď už piju prostě pro chuť a uvolnění.
Manželovi jsem naznačovala že se mi nelíbí jak moc piju, on se tomu směje-"ty jsi se zase zduněla, tys to víno vypila večer celý" podotýkám že on sám taky pije docela dost. Když jde do hospody dá si klidně 10 kusů. Když nikam nejde, aspoň říká že by si dal pivečko doma.Ach jo.
Předchozí