Mam 2 deti, mladsi 1 a 1/4 roku si jedeni vylozene uziva a nikdy nema dost a starsi 3,5 let je pravy opak uz od narozeni. Ackoliv starsi dite neji (dle mineni babicek) dost/hodne, tak si myslim, ze ji nicmene vyvazene - zeleninu (spenat, dusenou mrkev, fazolove lusky), maso (nejradeji pecene kure nebo rizky), prilohy jakekoliv (dokonce i cockovou kasi), jogurty, mleko. Problem u meho starsiho ditete je v tom, ze neji v kolektivu CIZICH LIDI, a to ani u babicek, ani ve skolce. Kdyz jedeme na dovolenou, je schopny prvni 3 dny nejist nic, max suchy chleba, potom zacne jist trochu. Ma rad zavedene ritualy u jidla, vzdycky musim jist s nim a po 5 soustech se chce nechat krmit :-( Osobne si myslim, ze ma v jedeni nejaky "zasek" nebo ze se skrze jidlo snazi vzdorovat a prosazovat- ostatne ma na to vek....Takze co s tim delam? Hlavne se snazim to NEDRAMATIZOVAT, nekomentovat, nenechat se vytocit. A hlavne: jist v klidu a predchazet jakymkoliv dramatum pred jidlem - diteti v predstihu oznamit, ze budeme jist, prirovnat casti jidla napr. ke stromum (brokolice), horam (kopec brambor), zduraznit magicke vlastnosti jidla (ziska silu, rychlost, chytrost...)atd. I tak udela obcas scenu(1x tydne), ale jak rikam, pevne doufam, ze z toho vyroste, ze to je prechodna zalezitost...Myslim, ze hlady v nasi civilizaci jeste nikdo neumrel (pokud ovsem za nejedenim nejsou nejake zdravotni problemy nebo vazne psychicke duvody - bulimie, anorexie), spise je vyznam jidla precenovany a demonizovany.....
Předchozí