u jídla by měla platit pravidla, malé děti potřebují rituály i u jídla.
U nás platilo a platí:
- jí se u stolu, s jídlem se neběhá po bytě /jako větší si mohl sednout s jídlem ke svému stolečku/
- s jídlem se nehraje, jídlo se jí
- k jídlu mohou jít i někteří kamarádi plyšáci nebo hračky (dřív dostávali taky "napapat")
- k jídlu potřebuje syn pití, ale dávám ho po troškách, jinak se nalije před jídlem, pak se nenají a za hodinu zase padá hlady
- syn jí a jedl vždy lépe, pokud jí někdo s ním, takže jsem se vždy snažila dělat si jídlo spolu s ním a jíst společně (jo, z počátku to bylo drsný)
- syn byl od počátku účastník společného jídla. V lehátku se na nás díval, později ve stoličce měl taky něco k jídlu (4 vařené těstovinky, tyčku, kůrku od chleba apod) - společné jídlo mi přišlo vždy velmi důležité
Předchozí