Děti mají o jídlo prosit, ne naopak. Takže jsem je do ničeho nenutila, ale jíst dostali, až si řekli, to, co předtím nejedli. Vše v klidu, bez velké pozornosti, bez přesvědčování. To, co odmítali, jsem jim necpala, postupně přišli všemu na chuť, jen nejstarší syn nejí rajčata. Nikdy jsem je nenutila dojídat, to dokáže jídlo strašně zošklivit (moje zkušenost z dětství). Mezi jídly jsme moc nemlsali, spíš sladká svačinka než bonbóny. Teď už jsou velcí, tak spíš bráním lednici vlastním tělem ;-).
Předchozí