Vlaďko, tak to já se mám, taky jsem podle tvé definice "šťastná žena". Prostě jsem věděla s jakým druhem chlapa chci mít dítě a taky to tak udělala. Věděla jsem, že nikoho nikdy nepředělám a vybrala si toho, jaký vyhovuje mě.
Já si taky nikdy nemyslela, že mateřská bude procházka růžovým sadem...naopak, myslela jsem, že to bude mnohem horší....je to paráda, asi hlavně kvůli tomu chlapovi.
Vidíš, já jsem zase případ jako Soničky děti, moje máma odjela do ameriky když mi bylo sedmnáct a tak zase vím z opačné strany co to je když tě hodí do vody a plav. Můj otec byl alkoholik a tak jsem prostě musela plavat sama. Jo, zvládla jsem to, zvládnout se dá všechno, drogy mě nezabily, AIDS jsem nechytla a dneska je ze mě normální holka. Pár let to ale nic příjemného nebylo...Tím teď ani náhodou nechci psát, že odejít od dospívajících dětí je špatné...nikdy jsem to mámě nevyčítala...ale já vím, že bych to nikdy neudělala. Tohle není v žádném případě útok na Soničku, každý děláme svá rozhodnutí v životě a jsme za ně zodpovědní hlavně sami sobě, ostatní do toho nikdy nevidí jako my sami.
Předchozí