Jano, viděla jsem jeden díl, ve kterém jsi právě na svého syna křičela. Na jednu stranu naprosto chápu, že člověku ujedou nervy a neodsuzuji tě za to, já jsem sama pěknej cholerik a taky vcelku přísná matka. Na druhou stranu si ale myslím, že zveličuješ to, jak se tvůj syn chová - považuješ to za hrozné zlobení a on se přitom chová úplně NORMÁLNĚ na svůj věk. Nevím, jaké máš sociální kontakty, ale možná by ti pomohlo být víc s ostatními maminkami s dětmi stejného věku, abys viděla, že tvoje dítě nedělá nic až tak vyjímečného, za co by si zasloužilo označení "ďáblík". Určitě je to pro tebe těžší, když jsi na něj sama, tak asi máš sklon vidět to černější, než to je. Strach z toho, že "neumím být dobrá máma" to ještě komplikuje, to pak reaguješ ještě podrážděněji.
Předchozí