Přidat názor k článku "Hledá se táta" očima maminky

Milá Jano,
musím vám napsat, že vás i další maminky obdivuji, že jste se přihlásila do pořadu.
Vůbec na na mě nepůsobíte jako špatná matka a kdyby se tu nerozvířila diskuse na toto téma, ani bych se nad tím nepozastavila. Je snadné člověka odsoudit, když mu ujedou nervy a zakřičí na dítě. Kdo z nás občas nezakřičí? Musel to být pro vás pro včechny stres mít neustále kamery za zadkem.
Jsem na dítě taky sama, snažím se, ale občas taky zakřičím, zvlášť když domluva nebo vysvětlování nefunguje.Myslím, že nejdůležitější je, že dítě cítí, že je máte ráda a jste tu pro něj když potřebuje a že maminka je taky člověk s emocemi a ne stroj.
Pořad mě trochu povzbudil tím, že mi ukázal, že takových, které nemají partnera a vychovávají děti samy, je víc a hlavně mají obdobné pocity jako já. Ani nevíte jak jsem vás chápala na konci pořadu, kdy jste si nevybrala žádného tatínka. Taky jsem se poznávala s pár muži a skončilo to vždy z mé strany, nedokázala jsem se do dotyčného zamilovat, prostě jsem to necítila. Připadala jsem si divná a bylo mi líto, že dotyčnému ubližuju. A myslím, že jsem ještě příliš mladá na to, abych budovala vztah hlavně z rozumu a s tím, že třeba zamilovanost přijde.a navíc, když tam není fyzická přitažlivost. Možná se bojíme znovu na někoho spoléhat, brát děti jako pokusné králíky s tím, že když to nevyjde, tak se rozejdeme a budeme s dítětem sami, i když už si na náhradního tatínka zvyklo a má ho rádo atd.
Jste přitažlivá, inteligentní žena a možná pro muže příliš samostatná.
Přeju vám, ať se vám s Jiříkem daří, nesnáze života zvládáte s humorem a aby to špatné v životě jste měla už vybráno.