Tchýně pracovala v ústavu s děvčaty s downovým syndromem po zkušenostech co mi vypravovala bych zřejmě volila potrat. Je fakt, že děti s downovým syndromem jsou svým způsobem roztomilé, ale také se moc nemluví o tom, že jsou ve starším věku také dost agresivní především kluci. Tchýně vypravovala jak děvče při záchvatu vzteku dokázalo přemístit skříň, kterou poté vraceli na místo 3 ošetřovatelky, které měli co dělat aby ji vrátily na místo. Navíc tam nepečovala jen o roztomilé downíky, ale i o pouze ležící děti s downovým syndromem, které byly absolutně závislí na pomoci ošetřovatelek - nechodily, nenajedly se, často se bezvědomky seebepoškozovaly....Proto bych volila nejspíš potrat, nikdo totiž předem neurčí jak těžký stupeň downova syndromu dítě může mít, je rozdíl pečovat o dítě "opožděné" a "absolutně závislé"...