Přidat názor k článku O Downově syndromu a neumytých oknech

Kazde dvoulete dite je roztomile. Ve dvou letech je downik opozdeny za ostatnimi detmi jen mirne a pece se prilis nelisi. Nede se jeste poznat jak velke postizeni nakonec bude. A v neposledni rade maji rodice za sebou jen dva roky pece o nej. Proto verim, ze vypadaji stastne a v pohode.
Moje teta a stryc vychovali sest deti a potom si vzali do pece ctyrletou holcicku s DS, ktera byla na urovni cca 1 roku. Dnes je ji 22 let. Oni ji svou peci velmi pomohli. Dokazala vychodit zvlastni skolu, je manualne sikovna, dokaze se postarat o sebe, umi varit, neustale si pise denik. Procestovali celou republiku, hraje na el.varhany, je stastna.
Znamenalo to ovsem velmi narocnou peci. Napriklad naprosto pevny rezim. Rok za rokem, den co den, doma nebo v cizim prostredi, chodit spat ve stejnou dobu, vstavat ve stejnou dobu. Velmi prisny stravovaci rezim - downici maji silnou tendenci k nadvaze. Roztomile dite vyroste v mene roztomileho dospeleho, ktereho je ale potreba porad korigovat. Ma silu, kterou neumi vedome korigovat. Ma napr. sexualni touhy, ktere musi ten, kdo se o nej stara, zvladnout.
Sestrenice nikdy nezvladne zit sama, bez dozoru, nikdy si nebude vydelavat penize, nikdy nebude svepravna. Rodicum je 75, takze uz nekolik let pro ni hledaji novy domov. Neni to tak snadne. Je sice spousta komunit, chranenych bydleni, ale nejde vyhodnocovat jen podle toho, co se libi jim. Predevsim je musi prijmout za sve downik, musi si tam zvyknout, musi se tam citi dobre, a cit je vec velmi iracionalni u vsech lidi. Musi se najit opatrovnik, ktery za ni bude zodpovidat, az oni tu nebudou...
A ted ruku na srdce - kdo z nas by to zvladl? Pokud jste rodice, je to vlastne vase "volba" tohle vsechno podstoupit. Ale co kdyz jste sourozenec? Uz vidim stari sestry holcicky o ktere se tu psalo, az dospeji. Vsichni vime, jake problemy dokaze vyvolat nutnost postarat se o stare rodice, a to je pritom mnohem jednodussi a navic "docasne" (nechci byt cynicka, jen me nenapada vhodnejsi termin). Na rozdil od rodicu sourozenci nemaji moznost se rozhodnout, jestli to chteji nebo dokazi delat.
Tim vsim nechci rozhodovat o tom, kdo se ma nebo nema narodit, to je vec kazdeho a sama nevim, jak bych v podobne situaci reagovala. Jen me opravdu rozciluji clanky, ktere se nad tim naivne rozplyvaji stestim.