Přidat názor k článku O Downově syndromu a neumytých oknech

Už jsem tu asi kdysi psala o mém strejdovi (bratr babičky) který byl mongoloidní. Pořád pomáhal všem kolem s jednoduchými pracemi, snažil se být užitečný, došel dokonce i pro nákup do obchodu. Tam ho znali a peníze si sami spočítali (nikdo by ho neokradl). Když prababička umřela, šel do domova důchodců a tam pomáhal v kuchyni, na zahradě, s ostatními obyvateli. Neustále se usmíval a byl spokojený. Z domova k nám nechtěl ani na vánoce, bylo mu tam dobře. Jeho matka se mu strašně věnovala celý život a bylo to znát. Nesoudím nikoho, je na každém jak se rozhodne a co si zvolí. Ale nikdo by neměl nikoho odsuzovat ať se rozhodne tak či onak. Já sama jsem vděčná že jsem nikdy nic takového řešit nemusela, protože nevím...