Přidat názor k článku O Downově syndromu a neumytých oknech

Souhlsím, když jsem "musela" na odběr plodové vody právě kvůli riziku Ds, byla jsem rozhodnutá, že pokud mimčo bude nemocné, půjdu na potrat. Při pohledu na velký ultrazvuk jsem skoro bulela dojetím nad tím drobečkem, ale asi bych opravdu neměla tu sílu přivést na svět někoho, kdo se nedokáže o sebe plnohodnotně postarat. Asi bych zvládla výchovu, péči atd. atd....ale co pak, až tu nebudu? Tělesné postižení mě kupodivu tak neděsí, ale mentální hrozně. Samozřejmě i když se dítě narodí fyzicky zdravé, nikdy nemůžu vědět, zda se jednou bude schopné o sebe postarat, ale je tu větší šance. Na druhou stranu neodsuzuji maminky, co do toho šly, naopak hrozně fandím. Ono hodně záleží na rodině, když má takový postižený človíček několik sourozenců, starších i mladších, a další příbuzné, samozřejmě riziko, že jednou bude samo, je nižší a rozhodování je tak i lehčí. Naštěstí jsem se do situace rozhodování nedostala, dcerka je zdravá.