Přidat názor k článku O Downově syndromu a neumytých oknech

Jen mě tak napadá, kdo je člověk, aby rozhodoval o osudu druhého?
Můj syn si u babičky hrával s klučinou od sousedů, byl to zdravý kluk. Jednoho dne jeli s třídou na výlet a klučina se jim už zdravý nikdy domů nevrátil. Zůstal při koupání 15 min. pod vodou. A je z něho ležící postižené a nekomunikující dítě. Sedm let to byl zdravý kluk. Ani si neumím představit co jeho matka prožívá, když se podívá na stejně staré kamarády.

Nikdy nikdo nevíme co se v životě stane a co nás potká. Mít nějaké měřítko a představovat si, jak něco jednou bude?

Všechno se vším souvisí a všechno má v životě nějaký smysl, i když to třeba v současné době nevidíme.