Přidat názor k článku O Downově syndromu a neumytých oknech

Není mi "šumák", ale pocit narozeného dítěte s pocitem v těhotenství se nedá srovnat - můj názor. V těhotenství víš, že je tam někdo, koho budeš mít ráda, ze kterého jsi nadšená, že máš, ale když se narodí dítě, tak už ho znáš, jeho pohledy, grimasy - prostě nenahraditelné.
Docela dobře je to výstižné u rodin vyměněných holčiček. V těhotenství pochopitelně měli rádi svoje miminka v bříšku, ale po narození je ta láska mnohem větší. Dokonce i taková, že se dítěte nechci vzdát, ačkoliv zjistím, že není moje. Když někdo potratí, je to velice smutné - "něco" shází, ale pokud se máš vzdát již narozeného dítěte, je to mnohem těžší.