Je mi 30 let. Při prvním synovi jsem byla na amniocentéze, výsledek byl dobrý, teď mu jsou čtyři roky a je v pořádku. Když jsem čekala druhého syna, zase bylo vyšetření z krve takové na hraně, že genetička doporučila amniocentézu. Bylo to hrozné, rozhodovat se, podepisovat ZNOVU papír, že se vším souhlasím i s tím možným potratem a možnýma komplikacema po zákroku! Byl to velký stres, sice uvádějí jen O,5 - 1 procento potratů, ale nevíte, jestli to nebude to vaše miminko ze sta. Nejvíce jsem se bála odběru plodové vody, poctivě jsem ležela a pak jsem cítila tlak, jeli jsme zpátky do nemocnice, tam řekli, že je všechno v pořádku. Výsledky byli zase v pořádku. Před rokem se nám narodil krásný zdravý kluk.
A jak píšete, že byste se snažili sehrat statistiky, info atd. atd. Také jsem se snažila, volala jsem všude, scháněla to na internetu, po známých, jestli ty hodnoty z krve jsou tak hrozné. Věřila jsem, že je zdravý, ale kdyby ne, tak bych šla na potrat. Doktor na nás tlačil, aby jsem šli na odběr.
Chtěli bychom třetí děťátko, ale při tom co se tady děje, už na to nemám odvahu. Na krev - trippletest se chodí automaticky, doktor bere za početí 14.den cyklu a to je nesmysl. Pak jsou výsledky zkreslené. Nechci už svoje zdravé dítě vystavovat zbytečně žádnému riziku.
Předchozí