Přidat názor k článku (Pře)výchova otců v Čechách

MOnty,

no tak s kecama, to je jedno. Podstatný je, že to UDĚLÁ. Aspoň pro začátek. Sice nemám ráda dr. Plzáka, ale má pravdu, když říká, že přimět někoho, aby něco udělal, se dá, ale nedá se ho přimět, aby to udělal RÁD.

A když to udělá, tak chválit, chválit, chválit. Třeba se chytne a zjistí, že to a) s miminem není až zas taková sranda, b) že není pravda, že ho nepotřebuješ.

Z toho, jak popisuješ některé jeho reakce (ošklíbání se nad Tvými vtipy), mám dojem, že si připadá jako páté kolo u vozu. Řešení ale nevidím v tom, že bys začala míň pracovat (to by byla podle mě krávovina největší, já jsem taky workoholik a vím svý o tom, co člověka žene k práci, i když ty peníze zrovna nutně nepotřebuje), ale spíš v tom, že se bude víc podílet na domácnosti a výchově dítěte. Nakonec jsi si brala bohéma a už na začátku jsi byla ochotná ho živit, takže v tomhle smyslu máš přesně, co jsi chtěla ;o))

ALe asi bych mu dala najevo, že

a) svou práci děláš ráda, vážíš si jí a vážíš si sama sebe
b) na něm oceňuješ, že je schopný ti poskytovat zázemí (tedy pokud aspoň trošičku je, a to on, zdá se, je).