Přidat názor k článku Povinné očkování proti hepatitídě typu B v kojeneckém věku. Má význam?

Nedá mi to a na diskuzi ohledne TBC zareaguji vlastní zkušeností.
Jako 5ti leté dítko jsem ač správně proočkována, TBC plic dostala od svého otce. Jehož nechala s touto chorobou doma jeho lékařka - měla ho za hypochondra, ale vykašlávaná krev ji nakonec přesvědčila, že asi bude opravdu nemocen - po půl roce. Nákaza nebyla v nijak lehké formě dle délky léčby a následné rehabilitace.
Má matka ač žila ve stejné domácnosti stejnou dobu nemoc nechytila. Můj bratr se narodil o cca 4 roky později a ač patřil do skupiny dětí na nichž byl pořádán "pokus" s neočkováním, imunitní reakce je u něj stejná jako u oočkovaného dítěte (žádný lékař mi to neumí vysvětlit).
Když se mi narodil synek 12/06, byla jsem rozhodnuta, po domluvě s jeho budoucím pediatrem, očkování proti TBC posunout na 1. rok kdy je možné udělat test a zjistit zda nemá protilátky ode mne (dle pediatričky z UPMD nemožná varianta). Bohužel se synek narodil císařem a já byla dost mimo, tudíž mi na diskuze s pediatričkou nezbylo dostatek sil a synek je oočkován (má štěstí očkování všeobecně zvládá dobře), naštěstí ne ihned po porodu, ale den před odchodem z porodnice. Bohužel jsem si vyslechla spoustu řečí o nezodpovědné matce apod.
Vím, že možnost nákazy, obzvláště v Praze stoupá, ale stejně si myslím, že rozumní rodiče nevystavují své mimi rizikům, ostatně už to tu psali na dítko by měli sahat jen nejbližší lidé a ty ostatní si musíme umět ohlídat. A ohledně jízdy v MHD (častý argument nákazy) nástup s kočárem je stejně tak nepohodlný, že jsem se snažila všude po Praze dojít pěšky, takže jsme jezdili minimálně.