Přidat názor k článku O Downově syndromu a neumytých oknech

Já neříkám, že to, co zaplatím na daních, stát efektivně využije a že to plně pokryje mé budoucí potřeby. Ale říkám, že do systému během svého života přispívám, vychovávám děti, které budou taky jednou přispívat, tak mám taky právo za to očekávat, že mi systém něco z toho jednou vrátí. Od svého dítěte v mém stáří očekávám lásku, podporu, přátelství, do určité míry i pomoc, ale nikoliv to, že se pro mne bude obětovat do té míry, jakou popisujete (volno max. o víkendech, přebalování, po dobu 11 let). Pokud bych se v takovém stavu ocitla, rozhodně bych uvítala možnost eutanázie, protože bych opravdu nechtěla být někomu na obtíž, zejména pak ne svým dětem. Tím nechci říct, že potřebným by se nemělo pomáhat, ale vědomě přivést na svět dítě s DS, to prostě fakt nechápu (ale respektuju, že pro někoho je potrat nepřijatelný).