Přidat názor k článku O Downově syndromu a neumytých oknech

Ano, když to máš takto, tvoje rozhodování v případě špatných výsledků by bylo mnohem snažší. Jenže já jsem právě ta maminka, která svoje miminko každé ráno pozdravila, zeptala se ho, jak se vyspinkalo, zpívala mu, hladila ho... Takže si nedovedu představit jít v pátém měsíci na potrat! Ale nevím, jak bych se nakonec rozhodla, takto se to těžko říká. Ale své dítě jsem hluboce milovala už v bříšku a s porodem se vše ještě umocnilo, ale nebyl už to pro mně neznámý človíček, jen jsem ho mohla konečně pochovat a pohladit.