Přidat názor k článku O Downově syndromu a neumytých oknech

Přečetla jsem si Váš článek a chci Vám trošku odpovědět na Vaší otázku z konce. Já osobně se letos v září ve 23tt "musela" rozhodnout pro ukončení těhotenství. Důvodem nebyl DS, ale srdeční vada naší Natálky neslučitelná se životem (měla jen pěti procentní šanci, že by přežila porod a pak by jí čekalo několik operací se stejnou šancí na přežití, a i kdyby přežila, nikdo by nevěděl v jakém stavu by svůj život měla možnost žít). Miminko to bylo velmi chtěné a očekávané a myšlenka, že o ní přijdu byla nepředstavitelná. Možná mě někdo odsoudí, ale když jsem si uvědomila, jak bych po porodu trpěla nejen já, ale hlavně mé okolí, rozhodla jsem se nakonec tak, jak jsem se rozhodla. Strašně moc se mi stýská a zdaleka nejsem zcelou situací srovnaná. A to všechno píši jen proto, že chci poprosit, aby někdo neudsuzoval maminky, které se rozhodnou tak jako já. A pro upřesnění sama pracuji s dětmi s postižením, mám je moc ráda a diagnoza DS by pro mne rozhodně nebyla impulsem k přerušení těhotenství. Všem z celého srdce přeji, aby nikdy nemuseli stát před stejným rozhodnutím, jako jsem stála já.