Přidat názor k článku O Downově syndromu a neumytých oknech

Ahojky, já jsem nečetla z diskuze téměř nic a jen jsem se pokusila odpovědět autorce na závěrečné zamyšlení. Protože si myslím, že na její otázku neexistuje jednoznačná odpověď, ptala se totiž na potraty všeobecně. O dětech s DS vůbec nemluvím, jsou úžasné, a když vyrůstají v rodině a né v ústavu, tak myslím, že jsou i šťastné. Už jsem to psala, že při této diagnoze bych neváhala ani minutu a miminko si nechala.
Nevím, jestli jsem dokázala popsat správně své pocity, ale není den, kdybych se svým rozhodnutím nebojovala. Každý den na svou holčičku myslím. Napadají mě i takové myšlenky, že před několika lety, kdy možnost ultrazvuku nebyla, bych se o její srdeční vadě nedověděla a byla bych ušetřena toho hrozného rozhodování. Každopádně mě tato zkušenost posunala dál, a zodpovědně můžu říct, že mít doma dítě s DS není žádná tragédie.