Mám dva starší syny (17 a 14 let) 22 měsíčního . Na aminoocentéze jsem byla s nejmladším, jednak kvůli vyššímu věku a jednak proto, že manžel i oba starší synové mají vrozenou vadu ledvin, se kterou se žije podle statistik asi 40 let, pak nastává selhání ledvin. Z tohoto důvodu jsem podstoupila aminoocentézu. Zákrok bolestivý nebyl (prováděno v Brně).Nicméně od zákroku až do porodu jsem měla velmi časté kontrakce, což zvlášť ke konci těhotenství bylo dost bolestivé. Možná by to bylo i bez aminoocentézy, ale začalo to 3 den po odběru, tak si myslím, že souvislost to byla. Pak jsem kvůli tomu musela zůstat do konce těhotenství na marodce. test po aminoocentéza ukázal, že nejmaldší syn nemoc nezdědil a i jinak ke zdravý (na UTZ byla naměřena větší hlavička, než měla být a krevní testy byly na hranici normy), takže jsem byli rádi. Určitě bych kvůli tomu nešla na přerušení těhotenství, ale v případě nemoci je na to člověk alespoň nachystaný a aspoň dopředu ví, že dítě není zdravé a není to takový šok, má čas se s tím vyrovnat.
Předchozí