Přidat názor k článku Je to o citlivosti

Bohužel státní úředníci jsou málokdy "lidé". Možná jsou naštvaní na svou práci, na finanční ohodnocení a na spoustu byrokracie, ale přes to všechno by mohli mít kouska citu.

Co se týče vyhrazených stání pro invalidy - to je, Maceško, někdy sporné. Mě například maximálně vytáčí, když na takové parkovací místo třeba před supermarketem přijede nablýskané BMW se značkou vozíčkáče za předním okýnkem. Z něj vystoupí mladík se slečnou a svižně, bez jakékoliv známky postižení, se hrnou pro nákupní vozík a vrhají se do víru nákupních vášní. O jednom takovém "invalidovi" jsme zjistili, že jednou za měsíc vozí babičku na vyšetření, tak proto tam má tu značku. Co si pak mám o takovém člověku myslet? Jak se mám dívat na ostatní, kteří značku invalidy užívají bohužel oprávněně? Proč na místech vyhrazených pro invalidy parkují lidé, kteří sice mají značku na autě, ale invalidé nejsou a ani v tu chvíli nikoho postiženého nevezou?
Bohužel poměr těch "skutečných" a těch "falešných" je 30x70. Je to tedy i o citlivosti všech, každého z nás, ne jen úředníků a policie.
Můj dědeček, když vozil mou těžko se pohybující babičku, měl označení invalidy, ale když jel sám, tak ho schovával do kaslíku auta a vždycky parkoval tam, kde bylo místo a neblokoval v tu chvíli místo pro skutečného invalidu, který ho v tu chvíli opravdu potřeboval:-)