Já zasnoubená byla (první 3/4 tohoto roku). Myslím, že zásnuby můžou mít různou podobu. Přítel si kleknul (dobrovolně, věděl, že to nevyžaduju, ale on je větší romantik než já
), zeptal se mě, jestli si ho vezmu (teda o svatbě jsme mluvili už nejmíň půl roku před tím), já řekla ano a bylo. Když jsme pak jeli k mým rodičům, tak koupil kytku pro maminku a požádal ji o moji ruku (otce mám nevlastního). Naši vypadali pobaveně a potěšeně, dali souhlas a vytáhli jsme vínko. Toť vše, žádný prstýnek, žádná hostina, žádný obesílání příbuzných, jen takový malý rituálek, ale bylo to hezký. A z přítele byl od té chvíle snoubenec, skoromanžel nebo nástavající.