Taky si myslím, že by možná ztupilo ostří, kdyby ses osamostatnila.
Maminka tě vidí jako dítě a tebe čeká těžký úkol začít se chovat jako dospělá.
Ty si říkáš, že mámu nezajímají tvoje názory a nebere tě vážně. Možná, že maminka si v duchu říká, ta holka chce všechno jen podle sebe, a jaký mám já starosti, to jí nezajímá.
Krom generačních střetů můžou být ještě další problémy, které možná nevidíš, protože tě maminka chce šetřit. Možná má spoustu starostí. Napadají mě takovéhle:
Co, když rodiče mají potíže v práci? Nebojí se, že přijdou o místo a proto tak šetří?
Co, když je některý z nich docela vážně nemocný a bojí se o svou budoucnost?
Uvědomuješ si, v kterém roce jsi se narodila? Přišla revoluce, najednou bylo možné cestovat, studovat bez kádrového posudku. A co měli vaši? Mimino. Rodiče si možná najednou neumějí poradit s tím, že jste se sestrou tak rychle vyrostly a chtěli by zastavit čas. Jak se říká: mládí v p... a do důchodu daleko. Tobě to ještě tak nepřipadá, ale život ubíhá strašně rychle.
Vaši tě nerespektují, ale ty je také ne. Možná by pomohlo, kdyby ses to naučila. I oni touží po tvém uznání a ocenění. Chtějí být důležití a užiteční. Jejich svět se najednou strašně rychle mění a to není jednoduché. Časem to poznáš sama.
Přeji ti, aby sis k nim našla opět cestu a zároveň se postavila na vlastní nohy a žila svůj vlastní šťastný život.
Předchozí