Přidat názor k článku A proč vlastně nepředstírat v posteli?

Tak jak si to tu čtu, přijde mi, že asi myslím úplně jinak, než ostatní.. Nevím, jestli se dá schopnost orgasmu ztratit, ale já ho neměla již 10 let. Vlastně jsem ho měla jen párkrát na začátku sexuálního života. Je mi to líto, ale je to tak.

Můj muž je pozorný a když jsme se potkali a sblížili, bylo to s ním v posteli nádherné (jen bez toho orgasmu). Teď je to samozřejmě taky fajn, mám sex ráda - jen to už není ten "opojný a výbušný začátek". Nebojím se říct, co se mi v posteli líbí a můj muž se mi nebojí vyhovět, v tom to není.

Tak a teď k jádru věci - taky občas předstírám, bojím se, že kdybych řekla pravdu staly by se dvě věci:

1. můj muž by měl pocit, že zklamal
2. každé intimní sblížení by bylo "honem na dosažení orgasmu", mohla by vždy následovat otázka - "tak co?" (i když třeba nevyřčená), intimní chvilky by už nebyly to úžasné mazlení, uvolnění, erotické napětí atp.. ale prostě snažení se. Což by zajisté přispělo jednak k tomu, že orgasmus by nebyl na mé straně dosažen o to spolehlivěji a vymizelo by i potěšení ze sexu jako takového. Nevím, zda by si můj manžel po čase nechtěl i jinde dokázat, že je chlap (teď už fakt fantazíruju, protože on není typ, který by se příliš rozhlížel po jiných ženách).

Čili já problém řeším tak, že mluvím o tom, co se mi líbí, jsem otevřená a rozhodně ne upjatá! Snažím se vnést sem tam do sexuálního života něco nového a snažím se vyhovět přání mého partnera (ovšem ne natolik, abych dělala něco, co mi vnitřně vadí). No a z výše uvedených důvodů občas předstírám.