Docela maminku obdivuju, že to tak jak popisuje zvládla v 19ti letech ....
Rovněž jsme si plánovaně pořídili mimiško, když mi bylo 19, ale přivést dítě ma svět před 15 lety znamenalo nemít žádné informace ....
Internet nebyl, publikace na trhu byla všehovšudy jedna - Velká kniha o matce a dítěti (ta od Johnson´s , která je teď už poněkolikáté přepracovaná), kterážto sice poskytuje super informace, jenže tehdy v ní bylo popsáno britské nebo jaké zdravotnictví, což bylo úplně jiné než u nás - ve výsledku to znamenalo, že když jsem se během začátku porodních bolestí ptala na možnost epidurálu, dostalo se mi odpovědi, že nic takového se u nich nedává a za zády jsem zaslechla něco ve smyslu - "zas jedna, co četla Velkou knihu"
)
Nicméně holčička se narodila v pořádku, ale kojení jsme nezvládly :-( Sestry tehdy nikoho nepoučovaly jak se kojí, takže moje panenka celých 5 dní v porodnici doslova prořvala.
Začínal se tehdy pomalu prosazovat rooming, jenže stylem - vrazit dítě matce, ať se stará, nás už to nezajímá ....
Doma nás pak čekala straostlivá babička, která došla k názoru, že mám hladové mlíčko a už to bylo :-( Skončili jsme během 14 dní na sunaru.
Měla jsem a mám doteď trauma, že jsem nezvládla Sárinku kojit.
Při dalším dítěti jsem sbírala informace, kde se jen dalo, byla jsem odhodlaná kojit za každou cenu a díky Bohu se povedlo
Všechny tři další děti byly kojené do dvou let
Úsměvné na tom bylo, že při 3. a 4. dítěti se mi sestry v porodnici strašně pokoušely radit a pomáhat, ale abych řekla pravdu, spíš mě to obtěžovalo, dokola jsem je posílala, ať nás nechají papat a jdou pomoct prvorodičkám.
Takže autorce článku tiše závidím, že mohla rodit své první dítě dnes, kdy se může maminka opravdu připravit a nespoléhat na babské rady, jako např. koupání miminka v heřmánku ....