Přidat názor k článku Jak se rodí pohodově

Taky jsem rodila v Bohunicích a taky nás potkala žloutenka. Malá odvezena o několik pater jinam, kdyby nebylo jiné maminky, nedozvěděla bych se, jak se tam dostanu. U mě navíc o to horší, že jsem dosud nekojila. Takže mě volali na kojení, já musela stále dokola a dokola vysvětlovat, že ještě nekojím, ukazovat prsa atd... Vy nekojíte? Paní nekojí? Tady se posaďte a nakojte.

Jedna obzvlášť milá sestra na fotu mě spražila, co tam dělám, když teda nekojím. Co asi? Zavazela jsem u inkubátoru, brečela a užívala si pohledu vzácných 20 min na to nejcennější v životě. Pak jsem tam jednou opět dorazila, malá měla dudlík a spala. Chtěla jsem ji pohladit a jiná sestra (lékařka?) mě zarazila, ať na ni nesahám, když spí. Nechápu, proč jsem tehdy nesebrala dítě a neodjela domů.

No, třetí a čtvrtý den po porodu jsem komplet probulela, slibně nalitá prsa opět splaskla a mě se tak zamlžil jinak výborný dojem z porodu, PA a péči na JIP.
Fototerapie v Bohunicích jedno velké