protože nikdo přece nechce popadaná novorozeňátka z náručí jejich zesláblých matek
Sry, to je ale kravina. Po prvním porodu jsem vydupala dítě u sebe a když sestra měla kecy, že péči nezvládnu, tak jsem jí odpověděla, že zvládnu a kdyby ne, tak si na ni prostě zazvoním, aby přišla na pokoj. Tak jako tak po pokojích musí chodit, ptž u matek jsou i další (o pár hodin či dnů starší) děti a ona za nimi tak jako tak musí, takže z mého pohledu zdravotní sestry je naprosto jedno, jestli přijde za dítětem na pokoj za mnou nebo na samostatný pokoj pro děti dočasně bez matek.
Je mi naprosto jedno, jestli ty jsi chtěla nebo nechtěla mít dítě u sebe, to je tvoje věc. Ale argumentovat chudáčky děťátky popadanými na zem - to je demagogie. A popravdě řečeno silně mi to připomíná argumentaci, kterou jsem před lety ještě jako studentka a následně čerstvá sestra po škole, slýchávala od některých zdravotníků (lékařů i sester), proč by se neměli obecně vzato rodiče přijímat s dětmi do nemocnice = protože jim děti budou vypadávat z postýlek, dají jim najíst to, co děti aktuálně nesmí a vůbec je svým nezodpovědným chováním budou i jinak poškozovat a pro sestry bude práce navíc starat se o děti a ještě k tomu hlídat (ty všechny nezodpovědné) rodiče.
Předchozí