Přidat názor k článku Rodili jsme v civilizované zemi

Ivčo, bohužel to je problém, protože si takhle vyškrtáš všechny porodnice ze seznamu...

Já jsem si vybrala tu "svoji" na základě toho, že jsem věděla, že za předpokladu, že bude vše v pořádku se mnou i s miminkem budu moci odejít v pohodě domů do 24 hodin po porodu. Věděla jsem, že to jde od PA i lékařů tam zaměstnaných, které jsem znala mimo lékařský proces. Ale rodit se mi tam moc nechtělo. Nakonec mi to vyšlo - přání bylo otcem myšlenka.

Ale je fakt, že i za těch 5 minut tam byly 3 momenty, kdy mě běhal mráz po zádech a děkovala jsem v duchu, že je to jenom taková chvilka:

moment 1. - P -6 minut, přicházíme, sestra (mladičká) požaduje, aby otec zůstal venku. Odmítám se ho pustit, nechci bez něj vkročit dovnitř. Sestra nakonec povoluje, že "kdyby teda přišla jiná maminka, on bude muset odejít". Kdybych se ho nedržela, nebude u porodu a nebude moci být s dcerou těsně po porodu, když ji budou ošetřovat...

moment 2 - P - 5 minut, chce sestra natočit monitor. Kontrakce mě přitom skládají k zemi, sestra mě strká ke křeslu s monitorem bez ohledu na cokoli... Odmítám si sednout, praská voda, rodím - tlačím. Sestra: Neroďte, tady nemůžete rodit!

moment 3 - 3 ženský mě dostrkají na křeslolehátko a položí mě. V tom mě přepadnou bolesti, nemůžu ležet, je to nesnesitelné. "Ležte, ať se paní doktorce dobře pracuje!" n zasahuje manžel a žádá, zda mě mohou vyšroubovat alespoň do sedu, abych neměla bolesti... Šroubují...

Paralelu s "deep comunism" vidí v tom, že naprosto není bráno v potaz, co si žena přeje a nikdo s ní o ničem nediskutuje, v lepším případě jí to jenom oznámí, na souhlas se jí nikdo neptá. Když už žena něco odmítne, v lepším případě mlčky dává personál najevo pohrdání, v horším to vyjádří i nahlas "taková nezopovědnost, copak si myslíte, že chceme těm miminkům ubližovat???" apod. Nemluvím o stavech ohrožujícíh přímo život, ale o normálních stavech, což třeba porod je.