Přidat názor k článku Rodili jsme v civilizované zemi

Taky se mi článek nelíbí... velmi jednostranně totiž vyvolává dojem, že na západ od nás je porod idylka, kde jsou k vám všichni milí, to ale není pravda. Dvě zkušenosti z pobytu, nikoli výletu na "západ": šest let ve frankofonní přímořské zemi, kde se za všechno platí, jste-li cizinec obzvlášť, nehledě na to, jestli si v té zemi platíte pojištění nebo ne. Nezaplatíte, neošetří. Úroveň předporodních vyšetření zdaleka nedosahuje kvalit a pečlivosti českých lékařů, jako každá matka jsem samozřejmě absolvovala screeningy - tři ultrazvukové i velké krevní testy a nenapadlo by mě je nechtít, v oné zemi ovšem ke standardu nepatří. Automaticky se tedy nedozvíte, zda v důsledku těhotenství netrpíte chudokrevností (já ano) či cukrovkou. Pisatel má zřejmě velkou rodinu a jezdí na dobrou dovolenou, porod vycházel na více než 65 tisíc... (podotýkám, že rodit jsem nikoli z finančních důvodů odjela domů). A k dalším vyšetřením, která autor zřejmě z nedostatku informací nazývá genetickými (má zřejmě na mysli vyšetření plodové vody či pupečníkové krve) se navrhuje v případech, kdy existuje závažné podezření na genetickou poruchu, povinné ale není, rodiče se rozhodují svobodně, stejně jako o naložení s případnou informací o genetické poruše dítěte. Je to jako když máte rakovinu - je opravdu lepší, když kolem vás chodí usměvavý personál a nikdo vám neřekne pravdu? Asi záleží na nátuře... A roky v Norsku - pravda, jiná matka - první dítě porodila tam za podobných podmínek, jako dotyčná maminka v Rakousku s důrazem na přirozený porod (tj. žádný neosobní přístup lékařského personálu, ale vlídná porodní asistentka, která maminku nechala svíjet v porodních bolestech přes 35 hodin i přesto, že jí po prvním dni odtekla plodová voda). Tak tahle maminka zase říká "nikdy více" cizině a další dítě porodila v Česku za asistence lékařů, kteří svůj leckdy neosobní přístup vyvažují profesionalitou. Obě máme zkušenosti s porodem tady pozitivní, u porodu jsme měly svého lékaře, což je samozřejmě klika, porodní asistentka sice neznámá, ale milionová, občas s překvapením zírám, že někde nesmí otec, můj muž byl se mnou celou dobu... osobní zkušenost je asi klíčová, možná bych to viděla jinak, mít špatnou zkušenost, říkám si ale, co byla dělala dotyčná s příšernou zkušeností z Norska, kdyby pohořela i v Česku?
P.S. Není to fajn, že floskulka rakouské zdravotnice o komunismu v ČR je už vážně minulostí, když si prostě můžete říct, že se vám chce rodit třeba v Rakousku, seberete se a uděláte to? Kéž by naše zdravotnictví mohlo konečně začít fungovat tak jako třeba to rakouské - není přece normální, aby v tržním prostředí bylo něco pořád zadarmo jen z veřejného pojištění, právě na tom západě je to vidět nejlíp, tam není zadarmo (hrazeno státem) vůbec nic. Pak je normální, že si může pacient vybrat péči podle toho, co je ochoten zaplatit, u nás to moc nejde a to je veliká škoda.