Jani, náhodou jsem se dostala k této diskuzi. Věřím, že špatné pocity z některých komentářů nejen zde, ale i v okolí Tvého domova, pomale ustupují. Je normální, že lidé rádi strašně rychle odsuzují lidi kolem sebe, místo toho, aby se každý staral o sebe a svoji "polívčičku". Nesouhlasím s názorem, že tvé vypsání se z pocitů natáčení je jakousi obhajobou, že si uvědomuješ své chyby. Myslím si, že není právem odsuzovat, protože kdo si neprojde něčím podobným, nemůže si představit ten tlak. A přiznejte si všichni... chtěli byste se vidět v různých situacích veřejně a v televizi? Určitě ne, vím, mnozí teď řeknou, že byste prostě nikam takto do televize "nelezli" ... ale dívali jste se na to a bavilo vás to. Každý jsme nějaký, nikdy se nikdo nezavděčí všem. Jen chci říct, že vstoupit do takového pořadu chtělo i kus odvahy a naděje, že třeba "tam" se najde někdo, s kým bude stát za to začít znovu...tomu ze srdce rozumím. Jani, jedinou radu bych Ti dala, už nečti nic kolem pořadu Hledá se táta, každý má svůj příběh a právo na soukromí, ty jsi nám ho poodhalila, ale to už stačí.. žij život, který bude naplněný radostí a spokojeností, všechno přejde, každá bolest a ublížení chce čas. Příliš na věci tlačit věci spíše oddaluje, láska přijde nečekaně, to je zákon přírody
. Měj se faj a drž se (především svého malého chlapečka, on Tě potřebuje nejvíc). Krásný celý nový rok. Verča