Přidat názor k článku Porod v Irsku mýma očima

Není to přeci jenom o možnosti si dítě nechat vzít - jsem liberální odpůrce potratů, nedovedu si představit, že bych se pro něj rozhodla, ale plošný zákaz považuji za kontraproduktivní (vede k bujení nabídky na černém trhu, andělíčkářky si vždycky přišly na slušné peníze), pro mě je důležité svobodné rozhodnutí - takže pokud mi vyjdou špatné genetické testy ze screeningu (mmch. naprosto bezrizikového), můžu se rozhodovat, jestli podstoupit další vyšetření nebo ne a třeba začít zjišťovat, co obnáší narození a starost o dítě s postižením - děti mám tři, čekám čtvrté, ale tenhle typ informací nemám. Někdo ale raději žije v nevědomosti a doufání, je to jako u nevyléčitelných nemocí - říct, nebo neříct pacientovi pravdu? Mně rozhodně přijde lepší si tyhle věci zjistit před porodem, než v šestinedělí (jsem smolařka, já se po porodu pár týdnu ani nezvednu... :o) Taky tu zazněly názory, že se např. amnio nedá odmítnout - to je asi o zkušenosti, já to naštěstí nezažila, ale moje švagrová u obou dětí (DS v rodině a u první holčičky vyšel špatně první screening) a kamarádka-38letá prvorodička, ani jedna na ni nešla a nikdo je nezatracoval. Co člověk, to názor, asi to platí i o těch lékařích (tam hraje určitě roli i zkušenost, rozhodně těch špatných scénářů viděli víc než my...