Přidat názor k článku (Pře)výchova otců v Čechách

Třeba se to v tobě ještě probudí :-)) Dopředu těžko hodnotit, ale šanci máš:-))
Já si totiž taky pamatuju doby, kdy jsem uvažovala spíš jako Monty a další, první dítě přišlo nečekaně a já s něčím tak přízemním jako je domácnost a utírání nudlí nechtěla mít nic společného, vyloženě jsem se tomu bránila!. Na druhé dítě jsem se už ovšem už hrozně těšila (bylo plánované) a nemohla se toho nabažit! V podstatě obrat o 180 stupňů, a viděla jsem to i u pár kamarádek (ne u všech), bohužel dnešní doba má pomotané hodnoty a bušit do počítače se považuje za mnohem víc na úrovni než utírat nudle dětem, a člověk občas musí dlouho dozrávat k tomu, aby pochopil, co je ze samé podstaty života důležité. Přeju všem, aby mohli dělat to, co oni sami za důležité považují, v tom je základ spokojenosti, jen se nestyďte změnit názory, když to začnete cítit jinak.