Přidat názor k článku Má pinďoura, je to chlap!

No já tušila, že jak prozradím povolání, tak je to jako bych si na sebe namalovala terč. Beru to sportovně už.

já takhle normálně nemluvíííím, jen výjimečně, když jsem naštvaná a VELMI DOBŘE SI POKAŽDÉ ROZMYSLÍM kdy, kde a před kým. Když mi spadne na nohu hrnec a rozseknu si nárt, tak bolestí zařvu: Do p..rdele!! (no ted se budu muset už před dětma mírnit, samo.) Když mi v hospě cizí holka sedne na klín manžovi (no to se ještě nestalo :o)), tak jí taky vynadám do k..urev. Ale pozor!!!! Nikdy ne tam, kde by mě mohli slyšet lidé, kteří jsou nějak spojení s mým povoláním. To znamená v žádném případě v mém městě. Samozřejmě se může stát, že i dvěstě kilometrů od domova narazím na známé a bude průšvih, no zatim jsem měla štěstí.
Jsem do určité míry pokrytec, mezi lidmi (spojenými s prací) jsem za slušnou a jinak si mluvim jak dlaždič. Učitelé jsou normální lidé a taky si občas potřebují ulevit po svém. Jen se víc hlídají.
Mně je jedno, jak ten doktor mluví doma nebo když u toho pacientka není. Jsem smířená s tím, že si lékaři po mém porodu možná ulevili: no, hlavně, že ta tlustá kráva je už pryč." Ale před pacientkou by měli mluvit slušně. Je to otázka profesionality.

A jestli dojde k nedorozumění v tom ohledu, že já něco vnímám více vulgární než daný lékař, tak vždycky existuje: "promiňte, já to slovo vnímám jinak, jak tomu teda říkáte vy?" Lidi by se měli dohodnout.

Zde v těchto příspěvcích jsem tolikrát napsala sprosté slovo jen kvůli ilustraci, vždyť je to přece téma článku,ne?

Možná by bylo zajímavé udělat průzkum jak lidé vnímají různá sprostá slova vyřčená lékařem. Třeba jsem s tím slovem "pinďour" opravdu útlocitná,ale nemůžu si pomoct.