Téma, které jste popsal, tedy ztráta pozornosti matek při použití senzorů dechu je zajímavé.
Zajímalo by mně a asi nebudu sama, co tedy špatně vnímáme a kde je chyba.
Budu mít příspěvek zdánlivě mimo, ale myslím, že souvisí.
Jsem byla na semináři o první pomoci od jedné sestřičky ze záchranky a ta říkala, že ono se sice obecně říká, že člověka v bezvědomí máme uložit na bok do stabilisované polohy (zvratky, sliny, ev. krev mohou volně vytékat ven a člověk se jimi nezadusí), ale že ona radí nechávat na zádech. Protože zjistila, že jakmile lidi jednou někoho otočí na bok, tak mají pocit, že už ho dostatečně zajistili a jejich pozornost poleví, takže člověk se jim sice nezadusí zvratkama, ale zas si třeba ani nevšimnou, že jim už nedýchá :o/
Anebo mě napadá instinkt, který mám při spaní v přírodě - pokud spím pod širákem, probouzím se krátce před deštěm (jasně, musím rychle postavit celtu). Ovšem pokud předem déšť očekávám, takže celtu postavenou mám nebo pokud spím třeba pod skalním převisem, tak mě často neprobudí, ani když už prší.
Takže já bych řekla, že je to taková ztráta pozornosti - člověk ví, že je zajištěný (dítě přece hlídá monitor), tak mu mozek "vypne" a ani on sám není vědomě tak ostražitý, jak by třeba jinak byl.
Předchozí