Jsem asi tak generace mezi Soničkou a Vlaďkou a převážnou většinou ostatních pisatelek, a musím se těch dvou zastat. Totiž, je to tak - já chápu, jaké mají názory, protože si dovedu představit jejich životní zkušenosti. V době, kdy ony vychovávaly děti, ženské fakt na růžích ustláno neměly, a nezbylo než to všechno vydržet. Ani si to dneska neumíme představit.Dnes je to ale hodně jiné, a myslím, že i když třeba naše generace tu plnou rovnoprávnost ještě nevybojuje (ta pohodlnost mužů a představa, že ženy jsou od toho, aby kolem nich poskakovaly a dřely je u mužů hodně hluboko zakořeněná, i u těch, co si to sami o sobě nemyslí), stojí to za to. Kdo přistoupí na podmínky a nic proti tomu neudělá, dává najevo, že s nimi souhlasí, a já nesouhlasím s tím nechat chlapa válet se na kanapi a tahat děcka na nákupy jako koťata, tak radši riskuju spor a děti mu svěřím, nebo prostě nenakoupím. My dnes navíc máme výhodu i podpory veřejného mínění, dříve by ženu, která by si něco takového dovolila, ukamenovali, a možná bych měla psát ukamenovaly, protože jsou to hodně i starší ženy které "kopou" proti svému družstvu a pomlouvají ty, co si nedají od chlapů tolik líbit. Opakuju že ale před dvaceti lety neměly na vybranou, tak to prostě chodilo a je zas v tonmto smyslu masírovaly jejich matky.
Je na nás postarat se, aby to naše dcery měly ještě snazší.
Předchozí