Přidat odpověď

Holky mám za sebou příšerný den. Ráno, když jsem Káju vezla do školky, tam jsem se otáčela, ráno bývá ještě takové přítmí a nevím, jak se mi to mohlo stát. Předním kolem jsem se napasovala za takový železný hák, který byl zaražený v zemi, prý tam býval hydrant.Bylo to napasované za předním kolem, takže nešlo vyjet tam ani zpátky. Bezradně jsem přihlížela co si počnu a pak tam zastavil jeden pán, tak jsem ho poprosila o pomoc. Pak jsme odchytili ještě jednoho pána a jeden chlap vyšel z baráku. Ačkoli to napřed vypadalo beznadějně, nakonec se jim to nějakým způsobem podařilo vyprostit, ani autu nic není, jen se trochu musí proklepnout blatník. Ale viděla jsem to fakt bledě! Dokonce i do práce jsem dorazila včas a jelikož jsem dnes byla za kasou, během dopoledně mi při projíždění kódů praskla pružinka na čtečce, takže bez toho bychom obtížně markovali, nezbylo by, než kódy zadávat ručně. Bylo mi hrozně, nic jsem s tím nedělala, ani jsem to nijak silně netiskla, ale čtečka má už očividně svoje už za sebou, ale zrovna se to muselo stát mě! Odpolední směna na mě zahlížela, jako bych to udělala schválně. Nakonec to sice trochu s obtížemi šlo i tímto, ale bude se to muset spravit, nebo vyměnit. S hrůzou jsem čekala, co bude do třetice. Když jsem jela v poledne pro Kájíka, zjistila jsem, že na místě ranního couvání jsem trochu zrujnovala sloupek od plotu. No nevím co mě chlap řekne, až mě odchytí.No holt když se daří, tak se daří!