U nás bylo od začátku jasno - dítě v posteli ne. Ale pokud to někomu vyhovuje, proč ne.
Nesouhlasím ale s tím, že člověk, který je střízlivý, dítě nezalehne. Manžel chodí spát střízlivý a zalehne i mě, občas se mi povede ho sebe shodit, jindy z pod něj vylezu, ale jsou noci, kdy už musím začít křičet (spí tvrdě) - tak sakra, slez ze mě. Zalehl i kočku a trošku i přidusil Káťu, když spolu usnuli na gauči, naštěstí jsem obě zachránila. Můj manžel je asi nejnebezpečnější, když spí
Jen 2 noci jsme spali dohromady i s Katkou, bylo to na dovolené, kdy nám dali špatný pokoj, po dvou nocích, co jsme se s manželem vůbec nevyspali, jsme to vzdali. Nafoukli jsme matraci na vodu a do konce pobytu jsme se střídali - 2 na posteli, 1 na matraci.
Dalším důvodem, proč ne dítě v posteli, pro nás bylo soukromí. Ložnici prostě beru jako místnost, kde máme s manželem soukromí, jen my dva. Katka tam může kdykoli, pokud se něco děje (je jí v noci špatně apod.), jinak jen o ráno, když se nás jde vzbudit (pokud se vzbudí dřív). Přes den do ložnice nesmí, stejně tak tam nesmí děti či dospělý, kteří jsou u nás na návštěvě. Je to prostě taková místnost, kde máme klid.