Nejstarší syn s námi spává v posteli, teď je mu 6 a když za náma v noci přijde, tak se k sobě přitulíme a jsme všichni spokojení. Mladší syn má rád svoji postýlku a s námi v posteli spát nechce.nejmladší - dcera také spí v postýlce a jakmile se něco šustne, tak se zbudí, takže asi jí taky bude vyhovovat vlastní postýlka. U prvního dítěte pouze stresy od babiček, chytrých knih, rad z porodnice u prvního dítěte ze mne udělaly trochu šílenou matku. S druhým dítětem jsem se uklidnila a od té doby poslouchám potřeby dětí a svůj rozum a cit - taky jsem se odstěhovaly do vlastního. myslím, že některé děti potřebují cítit mámu a její tělo, protože ho to uklidňuje a jiné dítě je zase spokojené, že má postel samo pro sebe. Jinka otázka hygieny mě ani nenapadla,myslím, že spíme v dostatečně čísté posteli, to bych se asi fakt zbláznila, když by si děcko dalo do pusy venku kamínek, atd.
Předchozí