Přidat názor k článku Dítě v posteli

jelikož spím vždy s hlavou na stejné straně postele, tak případná kontaminace z očistků bude logicky na straně jiné. A dítě dám určitě hlavičku tam, kde mám hlavu já... .
Kojím v leže, pod malého si vždy dám složenou plínu - jednak, aby opravdu neležel přímo na naší posteli, jednak, aby nám ji nepoblinkal .
Primárně nechci, aby s námi spal v pravém slova smyslu. Dávám ho do postýlky pokaždé, když to jde. Jenomže už u prvního jsem zjistila, že zkrátka a dobře občas (hlavně k ránu) u kojení prostě oba usneme a vzbudíme se až na další kojení. Takže se mnou "spí".
Taky mám strach ze SIDS (Nannynku máme, ale v postýlce), říkám si ale, že když je u mně, cítí mně, tak se snad nic nestane. Když mě to tak napadne, tak mi po těle moc dobře není, přiznávám, ale když spím, tak prostě spím. Jakmile jsem při vědomí, hned ho dám zpátky do postýlky.
Vychovali jsme takhle i prvního, teď má období, že když se v noci vzbudí, tak jde za námi (má 3 roky). Tak si ho tam necháme a při dalším kojení ho prostě vrátím do jeho postele, aby nám nepřekážel, pak dospí v pohodě. Ani nemá problém s tím, že miminko je se mnou a on ne.

Znám ale případ, kdy malou uspávali v jejich posteli, ve vlastní postýlce nikdy nebyla, prý, aby neměla nějaké trauma, že to budou řešit až s nástupem do školy... Dobře, proti gustu žádný dišputát... Akorát že takhle nemají rodiče žádný soukromý život... Ale to už je každého problém, jak si to zařídí