Přidat názor k článku … a zase ty neštovice

Lído,

psycholožka mi dala cenné rady, jak budovat náš vztah za těchto okolností. Těžko může změnit vrozený temperament, povahové vlastnosti…náš kluk nemá žádnou ze známých poruch (ačkoli by to nejvíc připomínalo hyperaktivitu v kombinaci se sníženou sebekontrolou, není to tak – dobře se soustředí apod.). Má jenom silnou potřebu se pohybovat, prosazovat, být slyšet, otravovat, diktovat ostatním, co mají dělat. A k tomu nadbytek energie, špatná sebekontrola, záchvaty vzteku. Od malička je velmi sebevědomý, klukovský a teď už to je zřetelné i na stavbě těla, pohybových projevech. Co se s tím dá dělat? Můžeš ho nacpat prášky, dát mu pár facek…nezmůžeš nic. Je to taková povaha. Může to vést k úspěchu nebo taky do kriminálu. Doufám, že pevné rodinné zázemí, každodenní přítomnost otce (ženské u něj nikdy neměly moc autoritu), výchova k jakési základní slušnosti zabrání patologickému vývoji.