No, my máme ložnici spojenou se soukromím, než tam Káča vleze, ví, že musí zaklepat. Dřív mi bylo jedno, kde to s manželem bude. Jenže Káťa se naučila dost brzo chodit, takže jsme byli nachytáni v koupelně, kuchyni i v obýváku (prostě jeden čas byla úplný kazišuk
a od té doby jen v ložnici, pokud je dítě doma. V ložnici můžeme zavřít dveře a máme klid, ostatní místnosti vždy necháváme otevřené. Štěstí, že tehdy byla tak malá, že si nic nepamatuje.
S manželem u toho nejsme jako myšičky, takže bych měla docela strach, že jí vzbudíme. Vlastně si to vůbec nedokážu představit, že bysme to dělali s ní v jedné místnosti (když nepočítám těch pár týdnů po porodu), já bych se asi soustředila jen na Katku, jestli spí (nebo dělá, že spí