Přidat názor k článku Dítě v posteli

Neni to jedno, at si kazdy dela co chce a co mu vyhovuje. Tohle prece neni vec, ktera by se dala rozhodnout, jak je to spravne.

Adamek (4 roky) s nami spi v posteli, kdyz je nemocny (a to se teda s manzelem rozhodne nevyspime, ale mozna je to tim, ze porad kontroluju, jak mu je, jestli ma teplotu ...) a jinak spi ve sve posteli ve svem pokojicku. On to i vyzaduje, obcas vecer u sebe nechce byt a chce spat v loznici (i kdyz tam treba jeste nikdo dalsi neni), tak ho tam pustime, on stejne neusne, treba 2 HODINY SI POVIDA A BLBNE A PAK SAM REKNE, ZE JDE DO SVY POSTYLKY A USNE TAM. (sorry, prepnul se mi CapsLock a nechce se mi to prepisovat). Kdyz byl maly, tak jsem spala v jeho pokojicku s nim, byl ve sve postylce, jenom k ranu jsem ho vzala k sobe, ucpala prsiskem a spali jsme oba vesele dal. V jeho 8 mesicich jsem se odstehovala zpatky do loznice (koupili jsme konecne novou postel) a zjistila, ze od te doby spi daleko lip, asi jsem ho budila nebo co.

Ale nikdy bych si netroufla rict, ze to, jak jsem to delala a delam ja je jediny spravny zpusob. A kdyby ni naopak nekdo rikal, ze jsem to delala blbe, tak ho s klidem poslu do haje a dal si jedu po svym. Fakt nechapu tyhle zabomysi spory.