Kreditko
mně se nezdá nijak zvláštní, že se s partnerem bavím o čemkoliv, co mně zajímá, nebo co je pro mně důležité. Nemusím mu psát maily, je civilizovaný natolik, že neprchá a nešprajcuje se předem i když nesouhlasí. Umí dokonce vyjádřit nesouhlas bez toho, aby mě nazval nulou.
(To mě pravda, trochu zarazilo, nu ale přičtěme to tomu, že je ještě mladý, nevycválaný a nestihl se oprostit od klišé, která mu nacpali rodiče).
Taková komunikace je pro mně partnerská samozřejmost.
Předchozí