Ňénulko, "Zastánkyně pžíjmení: Jsou daleko vážnější věci a chování, které lze prohlásit za urážlivé a nevhodné.Myslím, že by bylo vhodnější řešit něco smyslu plného.
"
Ale tímto to právě začíná. Ta degradace člověka na cosi. Cosi, co má být potichu, dělat jen to, co se mu řekne. A není to jen oslovení maminko. Vůči starým lidem je to oslovení babičko, dědečku. Nedávno, když dávali dokumenty o Palachovi, jsem nadskočila při reportáži z daného roku, kdy nějaký reportér dělal anketu na ulici a starého pána oslovil: "a co si o tom myslíte vy, dědo."
Prostě takováto oslovení patří do rodiny, tak se titulují příbuzní mezi sebou.