Přidat názor k článku Dítě v posteli

Lindo, myslím tím osamostatnění "celkově". Osamostatnění ve všech směrech. Osamostatnění v tom, že se nechají hlídat babičkama, že je můžu dát na víkend pryč, že můžu s klidným svědomím večer odejít pryč a děti se nebudí steskem, nepláčí, neprosí, nepotřebují mámu za zadkem pořád celých 24 hodin...Promiňte, ale zkušenost z mého okolí je přesně taková...A toto je jen "můj" názor a "moje" zkušenost a nikoho nenutím aby to tak dělal.
Zřejmě jste měla to štěstí, že Vám děti spí celou noc, že se nebudí na jídlo- kojení, na pití, že nemají noční můry, usínají úderem sedmé po Večerníčku a probouzejí s ranním rozbřeskem...Nezbývá mi nic jiného než Vám upřímně gratulovat a jen tiše závidět, jak úžasné máte děti a jak úžasně je vedete, aniž byste sama sebe nějak omezovala. A to si představte, že jim ještě každý večer čtu pohádky a čekám až malý usne. Teprve potom odcházím z dětského pokoje a ani Vám nebudu říkat, že malý stále nosí na noc plínu...Já vím, je to hrůza. Možná bych se měla opravdu zamyslet nad tím, jestli netrpí nějakou vážnou psychickou poruchou, nebo mu alespoň přestěhovat postel a na noc vyvětrat...