Jani, to, co popisuješ, je naprosto super, to je sen. Bohužel u nás to tak nechodí, ačkoli paní učitelky jsou moc hodné a je tam bezva atmosféra, předškoláci jsou na místním systému biti, není na ně čas.
Dcera - stejně stará jako tvůj syn - nebude chodit ani na přípravku, protože v té škole, kam asi bude chodit, ji nenabízí. Rodič na něktré věci prostě připravit nemůže. Můžeš s dítětem dělat grafomotorická cvičení, ale to je o něčem jiném. V naší školce mají děti také složky plné grafocvičení - sama jsem je kopírovala - ale paní učitelka se zeptá: chceš dělat zajíčky a kličky, moje dcera řekne ne a jde si hrát... Ona zrovna tohle nepotřebuje, ale o to tady nejde, ve škole se jí nikdo nebude ptát: chceš?
Ona prostě když nechce, nikdo ji nenutí, nepřemlouvá. Doma řeknu uděláš, udělá, ale doma není škola plná dětí, že
. Mám tedy pocit, že já s tím nic udělat nemohu, ale takový je život. Do školy určitě půjde, ačkoli to školka nedoporučuje, protože je hravá. Můj devítiletý premiant je taky hravý, miluje lego a pistole, přesto do školy chodí