No, i kdyz - vlastne na sale pobihalo dost lidi - stridali se smeny, maly se narodil po seste hodine rano, tak tam to procesi asi bylo, ale holt jsme ho v te chvili povazovala za nepodstatne a nevnimala ho.
Dokazu nevnimat okoli, kdyz se potrebuji soustredit na dulezitou vec ci situaci. A porod mych deti dulezity byl.
Kazdy ma tohle vnimani nastavene jinak. nekdo ma za procesi dva lidi, jiny od deseti nehoru
A nebavi mne tyhle blaboly o nicem
Deti jsem porodila, diky peci odborniku u porodu jsme to vsichni prezili (sama bych je neporodila, tj. myslim zcela prirozene).
A vracet se neustale k necemu co kdysi bylo, to mi prijde velmi zvlastni.
Sakra zensky, to nemate nejaky pozitivni zazitek, ktery ten negativni z porodu proste umlatil?
Co treba prvni usmev ditete, prvni "mama" prvni krucky.. ja nevim co vsechno jeste stoji za to zkousnout den v porodnich bolestech. Mne to za to stalo.