Přidat názor k článku Můj první porod

V případě mého prvního porodu si nástřih vysvětluji jako názorný úkon pro přítomné mediky. Neboť PA mi sdělila, že nástřih třeba nebude.... Ale vzápětí dr vzala nůžky a naprosto stupidně na začátku stahu střihla.... A při šití ukazovala medikům, kde mají stehy začínat a končit a jak se mají uzlovat....
Přítomnost mediků jako taková mi nevadila, někde praxi získat musejí, ale dneska bych je slušně vypoklonkovala, protože na mě se nikdo učit nebude.

U druhého porodu byl nástřih akutní, dcera se zasekla v porodních cestách ramínky a ozvy šly rapidně dolů. Těhu i porod celou dobu probíhaly naprosto normálně a v pohodě, při příjmu jsem byla otevřená na 3-4 cm. Ke konci mi dr říkal, že nástřih nebude třeba i mi masíroval poševní vchod, ale jakmile vylezla hlavička, tak to dál nešlo. Při měření měla dcera obvod hrudníčku skoro o 3 cm větší než obvod hlavičky.... Takže v tomto případě byly dvě možnosti: změna polohy, což nepřicházelo v úvahu, nerodila jsem ve Vrchlabí ), nebo nástřih. Je tedy jasné, co dostalo přednost. Ale za zdraví miminka tohle stojí...

Jsem zastáncem alternativních porodů. Pokud to není možné, tak samozřejmě zdraví zachraňující zásahy považuji za naprosto normální a nutné. V druhém případě jsem měla domluveno vše, porod téměř v sedě, žádný oxytocin, manžel měl odstřihávat pupeční šňůru. Dr si chystal dvoje nůžky, prostě vše tak, aby mi vyšel vstříc. Ale okolnosti se pak změnily a já se vůbec nezlobím, že oxy byl aplikován dříve než na III. dobu porodní a přišel i nástřih.

Pro zdraví miminka by asi každá maminka podstoupila nezbytně nutné zákroky.