Sarmi, když jsi "na světě" 2 hodiny, jsou ty 2 hodiny celý tvůj život... zvlášť, když nemáš pojem o čase, což novorozenci a menší kojenci nemají. Minuta, hodina, pro ně je to stejné.
Moje první 2 děti se mnou taky nebyly. Zda mají či nemají trauma si netroufám říct, nejsem psycholog, a to je znám velmi dobře...
Jinak jak psal někdo jiný, že v podstatě o moc nejde, porod je jen jednou dvakrát za život. PRÁVĚ proto, že je "jen" jednou, dvakát, třikrát za život a že je to JEDINÝ začátek společného života, který se svým dítětem mám, od kterého se může (nemusí) odvíjet mnoho krásného nebo traumatického, na tom tolika ženám záleží... že nestačí jen "přežít", ale někdo chce i prožít... jsem fakt ráda, že aspoň jednou se mi to opravdu povedlo a mojí dceři také...
Během pár měsíců budeme žádat o hypotéku - to se k tomu mám postavit tak, že je jedno, do jaké banky vlezu a jakou smlouvu mi dají, nebudu cimprlich,však to dělám jen jednou za život, tak o nic nejde?
byť tím můžu podělat situaci na našem účtu na následujících 25 let?